Moje „Věřím“ v umění

„Věřím v umění jako nejvyšší výraz božství člověka – tak blízko Bohu,tak rozdílný člověku“

„Věřím v umění – prostřednictvím jeho zrození nás zavede zpět do kontinuálního znovuzrození – do věku,který byl a bude,skutečné znamení,kterého se nemůžeš dotknout“

„Věřím v umění,které rozpustí efemérní čas,extáze přítomna vždy a nikdy,čas,co se rozplyne a netřeba souhlasu“

„Věřím v umění – vytvořit nenahraditelnou komunikaci – voda co chrání a přináší osud a neohne ani stéblo trávy na této louce,prochází mírně jako vzdálená vzpomínka“

„Věřím v umění – zapálit extrémní Lux – nemluvit žádným kodem,chápej co říkám,nemám kořeny,kterým bych chyběla,jsem od nich osvobozena“

„Věřím v umění – poskytuje potěšení prostřednictvím krásy – dotek ruky spojuje sen a radost,přináší úrodný život a nechce nic,jako já,jen zůstat tam,kde se objevím“

„Věřím v umění,jako zapomnění,které přináší absolutní podstatu“

„Věřím“ – psáno umělkyní Lilianou Mantione Lanaro

– / 78